KST Academy Let’s move „skupiny ala norská praxe“

Nad celým projektem uvažujeme komplexně od malých dětí až po dospělé. Postupně budeme zveřejňovat celou filozofii, ale hlavním motivem naší práce je zvýšení pohybového potenciálu od dětí až po seniory. Vzhledem k možnostem, které dnešní doba nabízí, nám nepřijde normální zdravotní stav české populace zejména dětí.

Dle posledního šetření České školní inspekce se české děti výrazně zhoršily v pohybu, tělesné zdatnosti a jejich kondice navíc klesá s věkem. Horší kondice ohrožuje zdravotní stav dětí, jejich imunitu i správné fungování mozku. Z posledních dat Světové zdravotnické organizace vyplývá, že je značný trend v nárůstu případů obezity a nadváhy mezi dětmi. V současné době se tento problém týká takřka 1/3 dětské populace. Z těchto dat navíc vyplývá, že 75% těchto dětí si problémy s obezitou/nadváhou přenese i do dospělosti. Nejen že je zde velký předpoklad určitého snížení kvality života, ale v souvislosti s dalšími sekundárními onemocněními to bude i velká zátěž pro zdravotnictví.

Inspirace norskou praxí

Díky tomu, že jsme posledních 10 let měli možnost nahlédnut do norského modelu výchovy, vzdělávání a sportu, nám tedy přijde zajímavé uchopit projekt KST Academy v kontextu tamější praxe. Mohli bychom hodiny diskutovat nad tím, co je subjektivně lepší či horší, ale pro nás je důležité, aby byl celý projekt jednoduše uchopitelný. Vytyčili jsme si tedy 3 základní oblasti, ve kterých se můžeme v rámci naší činnosti realizovat: sport-zdraví-vzdělávání. Tyto oblasti se vzájemně prolínají během celého procesu výchovy a vzájemně se ovlivňují.

Ve sportu se angažujeme po praktické stránce v rámci sportovní činnosti. V kontextu zdraví a vzdělávání chceme hlavně inspirovat. Ve sportu nám jde o co největší počet sportujících dětí. Soustředíme na vytváření pohybových základů napříč sporty s různým zaměřením našich skupin. Některé skupiny mají hlavně podpůrný charakter pro rozvoj celkového potenciálu. U sportujících dětí/mládeže často vidíme špatné pohybové stereotypy nebo jiné problémy, které nejsou řešeny kvůli nedostatečným časovým či odborným možnostem vedení. Děti jsou jako „houby“ a do určitého věku mají schopnost nasát pohyb přirozenou formou. Porovnáme-li aktivní čas neřízeného venkovního pohybu dětí v norských školkách a školách s českými dětmi, nemůžeme se divit stavu české populace a přeneseně ani konkurenceschopnosti ve sportu. České děti ztrácí cenné desítky až stovky hodin pohyby už během pobytu ve školce. Nicméně ten problém je samozřejmě mnohem hlubší v celkově zkostnatělém školství, což je zase jiná písnička.

Od září do toho šlápneme na plný pecky.

Skupiny, se kterými rozšíříme naše portfolio činnosti od září, budou hlavní osou činnosti zaměřené na mládež do 15 let. V tomto věku je důležité, aby děti nasály co nejvíce pohybu. Některé děti mají ambice věnovat se sportu profesionálně a některé děti se chtějí sportem jenom bavit. Z celkové hlediska je však důležité vnímat sport zároveň jako benefit pro své zdraví. Díky sportu získáváme návyky, které se nám bohatě vrátí.

Ke skupinám minipřípravky a družině přibydou hned 4 další skupiny: babypřípravka, multisport přípravka, nordic přípravka a jedna skupina se zaměřením na rozvoj kondice. Největší přidanou hodnotu vnímáme u skupiny multisport. Tato skupina je vhodná pro děti, které mají rády pohyb a chtějí získat všestranný pohybový základ. Zvolili jsme takové sporty, aby děti postupně rozvíjely základy rozličných sportů od míčových a pálkovacích her a zároveň se zdokonalovaly v prostných cvičeních a cyklických sportech. V rámci celkové osvěty chceme, aby rodiče a děti pochopili přínos co největší diverzifikace činnosti nejen v kontextu sportu, ale i s přesahem do umění/kultury. Každá skupina KST Academy má tedy nějaký cíl. Ve věku korespondujícím se základní školou je pro nás hlavní, aby měly děti sport rády a na danou aktivitu se těšily. Závodní činnost pro nás v tomto věku není prioritní. Ale jak se říká, „proti gustu žádný dišputát“. Počítáme s omezenou účastí na vybraných sportovních eventech v kolaboraci se spolupracujícími oddíly. Osobně se domnívám, že přemíra snahy o závodní/soutěžní účast je spíše kontraproduktivní a je to spíše projekce ambiciozních rodičů, trenérů a zavedeného systému v ČR. Pokud tedy děti chtějí, nechte je závodit, nechtějí, tak ať se hlavně hýbou. Dřív nebo později to většinou děti „chytne“, ale nemusí k tomu objíždět republikové poháry. I v tomto směru se ztotožňujeme s norským systémem, který zakazuje zveřejňování umístění dětí do 12 let věku. Zároveň do 16 let nejsou organizovány žádné oficiální mistrovské soutěže a do 18 let nemají v Norsku ani žádné reprezentační výběry. Nicméně drop out počtu sportovců mezi 16. – 20. rokem se drží na ca. 50% sportovců. Zároveň se v Norsku drží i poměrně velké procento sportující populace, která není nikde registrovaná.

Projekt se společenským přesahem

Zdraví máme jenom jedno a s tímto předpokladem by se měli naučit všichni pracovat. Návyky, které získáme v mládí se nám následně propisují do celého života. Děti nemusí žít zrovna asketickým životem, ale stejně jako jsou normální běžné hygienické návyky, tak obdobně bychom jako rodiče, trenéři, pedagogové měli přistupovat ke stravování a péči o tělo.

Poslední, co nám ideálně zapadá do našeho projektu je vzdělávání. Šíření určitého know-how v rámci osvěty považujeme za důležité. Newsletter, semináře, workshopy jsou jen jednou částí, které se věnujeme. Další aktivity připravujeme v kontextu digitálního projektu včetně podcastu a digitální akademie ve druhé půlce tohoto roku a začátkem roku následujícího. Jsou však i aktivity, kterým se věnujeme paralelně. V rámci různých forem Erasmu jsme už pomohli několika lidem zhlediska aktivit v Norsku. Vystoupit ze své sociální bubliny a otrkat se v cizím prostředí s sebou nese další důležité sociální kompetence do budoucna.

Nechceme, aby byl náš počin vnímán jako nějaký aktivismus. Nicméně nesouhlasíme se zavedenou sportovní praxí v ČR a děláme kroky, které máme vyzkoušené v Norsku. Minimálně v evropském měřítku považujeme Norsko za ideální vzor jak z pohledu kvantity tedy počtu sportující populace, tak i v kontextu kvality tedy úspěšnosti norských sportovců na mezinárodní scéně. Myslíme si, že je potřeba akcentovat myšlenku, že sportovat je zkrátka normální a prospěšné. Jestli má někdo ambice takové nebo makové, to je vedlejší.